Meridiány

Jako jsou žíly v těle, kterými proudí krev, tak podobně si můžeme představit neviditelné meridiány, kterými proudí po těle energie. Meridiány jsou známy více jak 3000 let a jejich řečiště zůstávají po celou dobu stále stejné. Akupunktura, která s meridiány přímo souvisí, však může být ještě starší. V devadesátých letech 20. století byla v italských Alpách, poblíž města Ötzi, nalezena zmrzlá mrtvola muže stará 5000 let. Na těle měl tetování v místech odpovídajících akupunkturním bodům, jež se užívají k léčně zánětlivého postižení obratlů bederní páteře a to bylo u něho rentgenologicky potvrzeno. Na meridiánech se vyskytují jednotlivé, tak zvané akupunkturní body, které na povrchu těla zaujímají přesnou a charakteristickou polohu. Řečiště meridiánů spojuje povrch těla s vnitřními orgány a právě to se využívá při akupunktuře, kdy se tyto body podle potřeby aktivují akupunkturními jehličkami a vpichy se v podstatě odstraňují bloky a reguluje energie těla. Jehličky se převážně vpichují do hloubky 2 – 4 mm a většinou to nebolí, někdy se může objevit pouze tupá bolest, která je pokládána za léčivou.


Protože se jedná o poměrně složitou metodu, kde každý vpich na určitém meridiánu má svůj zvláštní léčitelský význam, jsou pro dnešní akupunkturisty zhotoveny zvláštní mapy lidského těla, kde je vše vyobrazeno. Tato technika v evropském podání je velice zjednodušena a tím také méně účinná. Staří čínští mistři za dob Žlutého císaře používali k těmto účelům tzv. Vnitřní knihu a tuto techniku se učili celý život.


Uvedu zde několik nejznámějších meridiánů:

Dráha plic, dráha tlustého střeva, dráha žlučníku, dráha sleziny, dráha srdce, dráha tenkého střeva, dráha močového měchýře, dráha ledvin, dráha osrdečníku, dráha trojitého zářiče, dráha žlučníku, dráha jater, dráha početí, řídící dráha.


Obdobná technika, která využívá meridiánů a akupunkturních bodů je akupresura a je často považována za účinnou svépomocnou metodu léčby řady onemocnění.

Napsat komentář