Jin a jang obecně

Naše zdraví se řídí podle harmonie jin-jangu v našem těle. Čím větší je soulad jin-jangu, tím pevnější je naše zdraví. Nejsme-li schopni pochopit jin-jang, nepochopíme ani klasickou čínskou medicínu.

Pnutí mezi jin-jangem je momentem všeho dění a to se promítá do všech forem existence. Jin a jang mají rozdílné vlastnosti, ale nelze tyto síly od sebe oddělit. Každá z těchto sil obsahuje v sobě zárodek toho druhého. Působí bezděčně proti sobě, ale současně usilují o dosažení rovnováhy mezi sebou a jedna bez druhé se neobejde. Výsledkem je rovnováha, která podléhá různým výkyvům způsobeným dočasnou převahou buď jedné, nebo druhé síly. Toto ustavičné střídání protikladů se promítá do všech forem mikrokosmu, to znamená do těla a makrokosmu, to znamená do planety Země.

 

Základní charakteristiky jin-jangu (tato tabulka je velni důležitá a podle ní se dá připodobnit jin-jang téměř ve všech podobách.

jin                        jang                              jin                        jang

samičí princip   samčí princip            pasivita               aktivita

žena                    muž                              zem                     nebesa

Měsíc                  Slunce                          smrt                    život

nehybnost          pohyb                          forma                  beztvárnost

hmota                  energie                         voda                    oheň

podzim, zima     jaro, léto                     noc                      den

chlad                    teplo                            vlhko                  sucho

tma                       světlo                           těžké                   lehké

kalné                    čisté                              měkké                 tvrdé

klesání                 vzestup                         dole                     nahoře

vpravo                 vlevo                             nitro                    povrch

zahušťování        rozptylování               dostředivost       odstředivost

 

Každá z těchto složek, jin i jang obsahuje v sobě i zárodek svého protikladu, to si vysvětlíme na příkladu pravé ruky. To, že je pravá ruka je jinová, o tom není pochyb. Když si ji položíme na stůl a v klidu se nad ní zamyslíme, tak zjistíme, že tato ruka má pravou a levou stranu, že má dolní i horní část, že má nitro i povrch, že může být chladná a teplá, vlhká a suchá, atd. Takže tato pravá jinová ruka má v sobě i zárodky jangu levou stranu, horní část, povrch, teplo, sucho, atd. To znamená, že se nikdy nevyskytuje a tedy neexistuje čisté jin a čisté jang. Vždy v sobě obsahuje zárodek toho druhého. Spolupůsobení jin-jangu, nebo jejich cyklu můžeme celkově charakterizovat čtyřmi vlastnostmi, nebo čtyřmi fázemi.

 

Jin a jang jsou ve vzájemném protikladu.

Jin a jang jsou ve svých vlastnostech a projevech v protichůdné. Zjednodušeně by se dalo říci, že každá složka, jak jin, tak i jang vytváří kolem sebe charakteristické prostředí a vnímání, které se vyznačuje tím, že se jeví podle toho tak, která složka v nich převažuje. Jin a jang jsou neviditelní a projevují se pouze jistými tendencemi. Protikladnost se projevuje navenek bojem, ale současně hledáním rovnováhy. To se projevuje v přírodě na naší planetě Zemi, kterou nazýváme makrokosmos, ale podobně je tomu i v lidském těle, to je mikrokosmos. Tělo je jin, zatímco jeho funkce jsou jang. Tělo například omezuje pohyb svými možnostmi a více tíhne k nehybnosti, ale úplná nehybnost by ho zahubila, protože pohyb nutně potřebuje. Výsledkem je relativně vyvážený celek, který je stále náchylný ke změnám.

 

Jin a jang v sobě navzájem koření.

Ať zaměříme svojí mysl kam chceme, do vesmíru, na Zemi, na svoje tělo, nenajdeme jediný moment, jediný jev, o kterém by se dalo říci, že je čistý jin nebo čistý jang. Vše můžeme zjistit také proto, že existuje k dané existenci také její opačná poloha, která může být v dané chvíli skrytá, ale umožňuje vyniknout té vlastnosti, která se momentálně vyjevuje. Například v plném světle tmu nevidíme, ale bez tmy bychom o světle nevěděli. Spjatost jin-jangu je dána tím, že jakákoliv akce jedné strany se nutně promítne i na straně druhé a následně i na svém původci. Určitý poměr mezi jin-jangem je daný pro každou situaci a jejich optimální poměr může kulminovat v rozmezí, kdy si neškodí, protože jsou na sobě závislý. Jestliže se tato mez tolerance přestoupí a zvrátí se na kteroukoliv stranu, daná forma existence se rozpadne a zanikne.

 

Jin a jang se vzájemně převažují.

Protiklady nezůstávají proti sobě pasivní a jsou v neustále v pohybu. Jang by chtěl stoupat a jin chce klesat. Jsou propojeni a pohyb nemůže být trvale stoupající nebo klesající. Pohupuje se někde uprostřed v určitém rozmezí. Nabývá-li jeden převahu, druhý ztrácí a začne působit opačným směrem a převažovat poměr sil na svou stranu. Čím dále se převážení od něj dostane, tím labilnější je rovnováha výchozí formy. Při záhubě vzniká nová forma existence s novým poměrem jin-jangu.

 

Jin a jang se na sebe vzájemně proměňují.

U převažování jde z větší části o kvantitativní změny, ale v tomto případě se jedná o kvalitativní změny. Když je jang nadměrný, vzniká horkost, když je jin nadměrná vzniká chlad. Z krajního chladu se rodí horko a z krajního horka se rodí chlad. Při chorobných stavech vnikne do těla jin a pociťujeme zimu. Z tohoto chladu vznikne horečka a ta může přejít do vysokých teplot, které opět vyvolají zimnici. Při vysokých teplotách máme rozpálené tělo, červenou tvář, sucho v krku, zrychlený pulz, povrchní dech. To jsou projevy jangu. Zatímco ve stádiu převažujícího chladu máme chladné tělo, studené končetiny, bledou tvář, slabý pulz, ochablé pohyby, což jsou projevy jinu. V průběhu nemoci se může jinový a jangový charakter nemoci střídat i několikrát.

Složky jin a jang jsou v ustavičném pohybu a tím vytvářejí nekonečné množství variant. Pochopením těchto stavů je základ pochopení teorie čínské medicíny.

 

 

 

Napsat komentář