Jin a jang v čínské medicíně

V těle člověka je čchi vysoce koncentrovaná a organizovaná. Člověk představuje harmonickou směsici energie nebes, jang a země, jin. Všechno konání je děje v duchu jin-jang. Čínská medicína to zvládá velice podrobným a mistrným způsobem.

Z hlediska skladby těla.

Již víme, že povrch patří k jangu a nitro k jinu, horní polovina těla je jang a spodní jin, levá polovina je jang a pravá jin. Vnitřní orgány se rozdělují na jinové a jangové. Pět ústředních orgánů, játra, srdce, slezina, plíce a ledviny patří k jin a šest dutých orgánů, žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř a trojitý zářič patří k jangu. Ale z hlediska prostorového jsou plíce a srdce nahoře, tedy jang a slezina, játra a ledviny jsou dole, tedy jin. Mezi plícemi a srdcem platí, že srdce je jang a plíce jin. Mezi játry, slezinou a ledvinami platí, játra jsou jang, slezina a ledviny jsou jin. Mluvíme-li o těle člověka, pak povrch patří k jangu a nitro k jin, záda jsou jang a břicho jin.

Dráhy jednotlivých orgánu, meridiány, jimiž proudí čhi po celém těle jsou rozděleny na hlavní dráhy, které patří k jin, a na drobnější odbočky nebo spojnice patřící k jang. Dráhy jinových orgánů jsou jinové a probíhají podél vnitřních stran nohou a rukou a přes trup směrem nahoru. Dráhy jangových orgánů jsou jangové a proudí po vnějších stranách rukou a nohou a na zádech směrem dolů. Směr proudění čchi v drahách je jakoby opačný než by měl být. Víme, že ji svou přirozeností klesá dolů, a přitom čchi v jinových drahách stoupá vzhůru. Jang zase vystupuje sám od sebe vzhůru, a přitom v jangových drahách klesá. Tento zdánlivý paradox je výsledkem nutnosti udržování rovnováhy jin-jangu. Jin právě proto, že klesá, může být vytahována jangem nahoru, aby se dostala i do horní části těla. Jang má však tendenci stoupat vzhůru a musí být stahován jinem dolů, jinak by se nedostal do spodní části těla. V lidském těle jsou jin a jang vzájemně neodlučitelně spojeni. Chce-li jang uniknout nahoru, jin jej přitahuje dolů, chce-li jin uniknout dolů, jang ji přitahuje nahoru.

Vztah mezi jin a jangem se dále projevuje mezi čchi a krví. Čchi je jang, zatímco krev je jin. Energii čchi je možné dále dělit na ochrannou čchi na povrchu těla, která je jangová a vyživující čchi uvnitř těla, která je jinová.

Dělení lidského těla na jin a jang.

Jin                                                    jang

nitro                                                povrch

dolní polovina těla                         horní polovina těla

nohy                                                ruce

vnitřní strana končetin                  vnější strana končetin

břicho                                              záda

ústřední orgány                             duté orgány

hlavní dráhy esence                      drobnější odbočky, spojnice

kosti, svaly                                               pokožka

krev                                                 čchi

Funkce jin-jangu v těle.

Lidské tělo je koncentrovaná, především jinová čchi a je to základ formy, čili hmotného těla. Kromě toho v těle proudí i jemnější skupenství jangové čchi, která dává tělu životodárnou sílu, oživuje a vyživuje tělo, dává tělu teplo, oduševňuje pět smyslů a pět ústředních orgánů. Když člověk zemře, tělo zůstává, to je ta forma, tělo je studené jako led. Energie čchi, to znamená jang, se vytratí a projev života ustává.

I tuto energii, která proudí naším tělem, můžeme rozdělit na jinovou a jangovou složku a plní v těle množství různých funkcí, které jsou totožné s vlastnostmi jin-jangu.

Jang se pohybuje více na povrchu těla a ochraňuje ho, tím že je teplý a má odpudivé schopnosti, vytváří jakýsi ochranný obal proti vnějším vlivům. Ztratí-li jang prostor, v němž se obvykle pohybuje, životní síla je oslabována a délka života se krátí. Podobně jako v makrokosmu je chod nebe řízen sluncem, které všechno ozařuje svým svitem, tak v mikrokosmu v těle musí být jang nahoře a na povrchu, aby tělo ochraňoval před vnějšími vlivy.

Jin koluje uvnitř těla a svojí esencí zásobuje a vyživuje celé tělo. Mezi jangovou a jinovou složkou musí být soulad a vyváženost, protože se vzájemně ovlivňují a na sobě závisejí.

Jin uchovává v těle esenci v hlavních drahách. Jang ochraňuje povrch a činí je odolným. Jestliže jin přestane ovládat jang, ten narůstá a mohutní, a proto krev z tohoto popudu začne v žilách proudit rychleji. Jestliže jang neovládá dostatečně jin, energie čchi pěti ústředních orgánů se dostává do disharmonie a devatero otvorů se stává neprůchodnými.

Jang kromě toho, že brání povrch těla, iniciuje všechna tělesné funkce, jako jsou pohyb a funkce orgánů, včetně myšlení. V těle čistý jang vychází přes horní otvory, což jsou uši, oči, ústa, nos a tím zabezpečuje jejich funkce. Dále je rozptýlen mezi vráskami a záhyby kůže a svalů, naplňuje a posiluje končetiny. Kalná jin odchází přes spodní dva otvory a v podobě esence se pohybuje mezi pěti ústředními orgány a přes šestero dutých orgánů. U vnitřních orgánů se jin a jang projevují tím, že činnost a funkce obstarává více jangová složka, která také souvisí i s duševní činnosti člověka, ale jinová složka pro ně poskytuje materiálový základ.

Srdce řídí krevní oběh a současně duševní vývoj, což je jangové povahy, ale jin pro ně poskytuje materiálová základ, což je samotný orgán srdce a krev.

Játra regulují množství krve v těle a podílejí se na citovém životě, což je v režii jaterního jangu. Jin však podobně jako u srdce reprezentuje zejména krev a samotný orgán.

U sleziny řídí slezinový jang trávicí proces a ovládá oběh krve, ale vlastní orgán sleziny a vylučované sekrety jsou ovládány jin.

Plíce řídí dýchání a čchi celého těla, podporují srdce při řízení oběhu krve. To vše se děje v jangu. Naopak v jinu jsou tekuté složky a vlastní orgán.

U ledvin řídí jang oběh, přeměnu vody a rozmnožovací funkce. V jin je esence energie ledvin a také samotný orgán.

Obdobně to je i u šesti dutých orgánů. Orgány a různé sekrety a šťávy představují jin a jejich funkce jsou v jang. Tyto funkce jsou u žaludku, přijímání a trávení potravy, žlučník vylučuje žluč, tenké střevo přijímá trávenou potravu a rozděluje jí na čistou a kalnou složku, močový měchýř řídí a vylučuje moč, tři zářiče řídí průchodnost vodních cest v těle, atd.

 

 

 

Napsat komentář