Jing a jang určují naše zdraví

Rovnováha mezi jinovou a jangovou složkou a jejich kvalita určuje naše zdraví. Zdravotní stav je obrazem stálého boje či vyvažování mezi těmito základními složkami. Vyvážený jin-jang, energie čchi a krve je harmonie, kdy nemoc nemůže vzniknout. Nevyváženost můžeme pozorovat jako hromadění chladu a akumulace horkosti. Může se stát, že je nadbytek obou složek, potom mluvíme o nemoci z plnosti. Jestliže se čchi nedostává a je oslabená, pak se jedná o nemoc z prázdnoty.

Horkost může vzniknout z toho, že jang je přeplněný, to znamená, že ho je více, než v normálním stavu a převažuje nad jin, ale také z toho, že jang je normální a jin je prázdná, to znamená, že ji je méně než normálně, takže jang opět převažuje. Stejné působnosti platí i v opačném stavu v případě nemocí z chladu. Zde je přeplněnost jin, nebo prázdnota jangu.

Chorobné stavy z plnosti.

Nemoci z horkosti a přeplněnosti jangu vznikají v důsledku nadměrného množství jangu v čchi. Projevují se vysokými horečkami, rychlým pulzem, pocením, suchem v krku, rozpálenou tváří a dochází při nich k poškozování jinových složek v těle, krve, tekutin, šťáv, atd. Když v těle převládne jang, rozpaluje ho horečka a propustné štěrbiny na povrchu těla se uzavírají, dech je neklidný a jestliže se tělo při tom nepotí, tak se horkost z těla nemůže dostat. Je z toho sucho v ústech a dusivý pocit v hrudi. Jestliže se v tomto stavu začne nadýmat břicho, může tento stav vést až k úmrtí. Tento nadbytek jangu se dá lépe snášet v zimě, protože v přírodě převažuje jin a ten nám velký přebytek jangu částečně vyrovnává. V létě tato situace je mnohem horší, protože v přírodě převažuje také jang a ten přebytek jangu v těle ještě zesiluje.

Nemoci z chladu a z přeplněnosti jin vznikají z nadměrného množství jin v čchi. Tento stav se projevuje bolestí břicha, zimomřivostí, studenými končetinami, průjmem, a hluboký pulzem. Když v těle převládne jin, probíhají v těle záchvěvy chladu, třesavka, končetiny jsou studené a chlad v nich postupuje nahoru do těla. Tento stav může vést k nadýmání břicha a nakonec se může dostavit smrt. Tento nadbytek jin se lépe snáší v létě, protože v přírodě převažuje jang. V zimě je tento stav horší, protože venku také převažuje jin.

Chorobné stavy z plnosti jsou způsobeny většinou vnějšími činiteli, a jelikož jsou způsobeny z plnosti, tak o nich mluvíme jako o horkosti z plnosti a o chladu z plnosti.

Chorobné stavy z prázdnoty.

Horkost z prázdnoty jin vznikají z nedostatku jinový složek. Je-li těchto složek, krve, energetické esence, tělesných tekutin z nějakého důvodu málo, například z důvodu dlouhotrvající nemoci, tak jin již nedokáže ovládat jang a vzniká vnitřní horkost. To se projevuje studenými končetinami, malátností, bledou tváří, psychickou únavou, samovolným pocením a zesláblým pulzem. Horkost z prázdnoty jin a chlad z prázdnoty jangu vznikají jako následek vnitřních příčin. V pozadí tohoto problému jsou většinou chronické nemoci. Jelikož jsou z prázdnoty, mluvíme o nich jako o horkosti z prázdnoty a o chladu z prázdnoty.

Chorobné stavy v této oblasti mohou být velice proměnlivé a mohou se vzájemně střídat, jak vyplývá z povahy jin-jangu. Pokud se nemoc z plnosti nevyléčí včas, může se v průběhu nemoci změnit z nemoci z plnosti na nemoc z prázdnoty a stejně tak i obráceně. Různé stavy chladu, horkosti, polnosti a prázdnoty se mohou střídat i během jednoho onemocnění.