Vzájemné vztahy mezi pěti prvky

Pět prvkům mezi sebou vzájemně spojeno v určitých vztazích a jejich činnost je mezi sebou vzájemně podmíněna. V uzavřeném kruhu vytvářejí mezi sebou křehkou rovnováhu vyváženosti, která je podmínkou všeho bytí. Změna kteréhokoliv z pěti prvků působí na všechny ostatní a tuto rovnováhu prostředí porušuje. Posloupnost pěti prvků je dřevo, oheň, zem, kov, vody. To si můžeme znázornit na kruhu, kde od vody navazujeme opět na dřevo. Vzniká zde ještě jeden vztah, že když si vybereme například oheň, tak dřevo rodí oheň a oheň rodí zem. Je to určeno podle pořadí pěti prvků, jak je uvedeno výše.

 

Vzájemný vztah rození.

Tento vztah představuje základní rozložení pěti prvků. Dřevo rodí oheň, dřevo je povahy teplé a utajuje v sobě oheň, jenž při tření z něj vyšlehne, proto dřevo rodí oheň. Oheň rodí zem, Oheň je horký, a proto může spálit dřevo, když dřevo shoří, vytvoří se z něj popel a to je vlastně zem, takže oheň rodí zem. Zem rodí kov, kov je horninách, rodí se z vlhkosti hor, navršená zem vytváří hory a hory nutně rodí horniny, proto zem rodí kov. Kov rodí vodu, jinová čchi vody je vlhká a tekutá, rozpuštěný kov se mění n a tekutiny, v důsledku toho vznikají v horách mraky a přinášejí vláhu, proto kov rodí vodu. Voda rodí dřevo, jelikož voda je vlhká a může tedy rodit, proto voda rodí dřevo.

 

Vzájemné ovládání.

Základní pořadí pěti prvků je ve vzájemném ovládání působení mezi každým druhým prvkem. To znamená konkrétně, dřevo ovládá zem, zem ovládá vodu, voda ovládá oheň, oheň ovládá kov, kov ovládá dřevo.

Vzájemné rození a vzájemné ovládání působí souběžně a vytváří vazby mezi pěti prvky, tím že každý z nich je propojen s ostatními čtyřmi prvky vazbami on rodí mně a já rodím jeho, on ovládá mně a já ovládám jeho. Bez rození by věci nemohly vznikat, bez ovládání by mezi nimi nebyl pořádek.

 

Vzájemné podmaňování.

Tento vztah platí ve stejné posloupnosti jako vztah ovládání. To znamená, že v klasickém pořadí prvků působí na každý druhý. Dřevo si podmaňuje zem, zem si podmaňuje vodu, voda si podmaňuje oheň, oheň si podmaňuje kov, kov si podmaňuje dřevo. Například, když dřevo je v normě tak si podmaňuje zem, která je pod normu, nebo dřevo je nad normu a podmaňuje si zem, která je v normě atd. Ovládaný prvek je příliš oslaben, tedy se prvek ovládající dostává do převahy, nebo ovládající prvek je příliš silný a začne potlačovat původně ovládaný prvek.

 

Vzájemné ponižování.

Podobně jako v předchozích případech tento vztah probíhá mezi stejnými dvojicemi prvků, ale v obráceném směru. To znamená, že prvek, který původně byl ovládán, se zhodnotí a začne sám potlačovat svého ovladatele. V tomto pořadí, dřevo ponižuje kov, kov ponižuje oheň, oheň ponižuje vodu, voda ponižuje zem, zem ponižuje dřevo. Ovládaní prvek je příliš silný a nepodléhá ovládání, naopak jej sám pokořuje. Ovládací prvek je sám příliš oslaben a začíná ho pokořovat prvek, který jej původně jenom ovládal. Například kov je v normě a ponižuje ho dřevo, které je nad normou. Nebo kov je pod normou a ponižuje ho dřevo, které je v normě.

 

Vzájemné podmaňování a ponižování je vlastně zdeformovaným vztahem původně harmonického ovládání. Pro každý prvek když má mnoho energie platí, já ovládám se přeměňuje na já podmaňuji a vztah ovládá mně se mění na já ponižuji. Pro prvek, který je oslaben vzniká vztah, já ovládám se mění na jsem ponižován a vztah ovládá mně se mění na jsem podmaňován. Při nadbytku je tedy prvek arogantní ke svému protějšku ovládajícímu i ovládanému. Když je výchozí prvek oslaben, tak mu to jeho protějšky oplácejí.

Napsat komentář