Orgán cang, srdce a dodatek osrdečník

Orgán cang, srdce.

Srdce bývá nazýváno vládcem všech orgánů. Mimo toho, že srdce je z masa a krve, rozeznáváme v čínské medicíně ještě druhou polohu a ta je duchovní. Fyzické srdce se nachází pod plícemi a nad játry, to je ostatně všeobecně známo. Tato duchovní poloha je transformací čchi a krve, což je základem života.

Duchovní srdce se považuje za sídlo psychiky, vědomí. Objasnění této skutečnosti nejlépe vyjadřuje taoistické vysvětlení, které nám ukazuje závislost našeho zdraví na v širších souvislostech. Naše vědomí, či duch se projevuje ve dvou kvalitativně odlišných úrovních. Ta vyšší úroveň představuje vše prostupující kosmickou sílu, přesnění čistý kosmický jang, který je součástí kosmické čchi, která existuje od počátku světa a je to prapůvodní duch. Duch vědomí, o kterém se mluví v taoistickém přístupu a čínské medicíně představuje tu nižší úroveň, která také pochází z kosmického ducha a je vtělena v člověku. To je naše běžné vědomí, psychika. Člověk má v sobě obě kvality vědomí, ale v běžném stavu není schopen vyšší kosmickou úroveň vnímat. Ta se usídlí v hlavě, kde zůstane utajena a neprojeví se po celý život, ledaže by byla příslušnými praktikami oživena. Zatímco nižší poznávající duch se usídlí v srdci a odtud vládne ostatním orgánům i celému tělu. Tento duch je součástí čchi a je podřízen biologickým zákonům. Aby mohl existovat, potřebuje být ustavičně doplňován čchi a krví, kterými je živen a z nich se obnovuje. Tento přístup je zásadně rozdílný od západní medicíny, protože je doplněn o další rozměr, který je psychický, což západní medicína nezná. Podle charakteristiky srdce je jisté, že patří k nejdůležitějším orgánům v těle. Přináleží k prvku oheň, a k jeho soustavě v rámci organizmu mu patří, tenké střevo, cévy, tvář a jazyk.

Funkce srdce.

Srdce řídí krev a cévy.

Funkce srdce se odráží ve dvou skutečnostech, jednak má na starosti krev ve smyslu ovlivňování kvality a cirkulace a také ovlivňuje kvalitu a stav celého systému drah krevního oběhu, to je tepen, žil a vlásečnic, který čínská medicína charakterizuje jako skladiště krve. Když je srdce v dobré kondici a má harmonickou svou čchi, je krev zdravá a má správnou konzistenci. Cévy jsou pružné a dobře průchodné. Krev proudí bez překážek po celém těle. Pokud ale srdce, jeho čchi, není v harmonii, projeví se to na kvalitě krve a na stavu krevního oběhu. Proudění krve zabezpečuje srdce pravidelným pulzováním, které je závislé na srdeční čchi, srdečním jangu. Jeho protějškem je srdeční jin, to je krev srdce. Mezi čchi srdce a krví srdce je těsná spojitost a závislost.

Řídící funkce srdce s ohledem na krev se projevuje dvěma způsoby. Srdce dopravuje krev po celém těle a tím umožňuje, aby se výživa v ní obsažená dostala do všech míst v těle. Dále srdce rodí krev, proces rození vzniká tak, že slezina produkuje trávením esenci, kterou dopravuje do plic, kde je promíchávána s čistou čchi ze vzduchu a následně vstupuje do srdce, kde se přimíchává do krve.

Stav srdce poznáme na základě známých souvislostí a tváří a krevním oběhem. Zdravé srdce se projevuje zdravou červenou barvou tváře a pravidelným a přiměřeně silným pulzem. Trpí-li srdce nedostatkem čchi a prázdnotou krve, tvář je pobledlá, bez barvy a pulz slabý a jemný. Při srážení krve a blokování žil se objevuje popelavá tvář, modrofialová barva jazyka i rtů a dusivý pocit nebo bodavá bolest v oblasti srdce.

Srdce řídí ducha.

Pojem duch má širší i užší význam. V tom širším významu to označuje celkový dojem, jímž působí na nás člověk výrazem tváře, očí, způsobem řeči, chováním, gestikulací, prostě vším co vyzařuje je osobnost. Častěji se však uplatňuje užší význam slova duch, je to myšlení, mysl, psychika, vědomí. Na lidskou psychiku se hledí, jako na jeden z projevů činnosti pěti orgánů cang. Psychika je rozložena v pěti centrech, orgánech cang, z nichž nejdůležitější je právě srdce, které vše řídí.

Vztah srdce k dalším částem těla.

Srdce řídí cévy.

Cévy jsou skladiště krve, jejichž funkcí je rozvádět krev po těle a udržovat ji v určitých trasách a nedovolit ji vylévat se mimo ně. Řídící funkce je srdce vůči cévám je, že vytváří vzájemně propojený celek, jehož ústřední orgán je srdce. A dále pohyb obsahu cév, proudění krve je zabezpečováno prostřednictvím čchi srdce. Jsou-li tedy srdce a jeho čchi  v pořádku, budou cévy i pohyb krve v optimálním stavu. Pokud bude srdce trpět nedostatkem čchi nebo jinými poruchami, bude se to negativně přenášet i na cévy. Například jako uvolňování, deformování, kornatění cévních stěn, atd. Také na pohyb krve v nich ve snížení průchodnosti cév a následně nedokrvování příslušných částí těla a jako srážení krve.

Kondice krve se odráží na tváři.

Místo na kterém se dá rozpoznat dobrá, nebo špatná kondice srdce, jsou tváře. Když je srdce zdravé a jeho čchi silná, tvář má zdravou červenou barvu a pokožka je svěží, pružná, lesklá. Pří porovnání tohoto základního vzhledu s chorobným stavem můžeme usuzovat, k jakým disharmoniím v činnosti srdce došlo. Např. při nedostatku čchi srdce dostávají tváře bělavou barvu, při nedostatku krve srdce jsou tváře bledé a jakoby bez barvy. Při blokování čchi srdce se tváře mění na modrofialové, zatímco při horkosti srdce a přeplněnosti krve jsou tváře rudé až brunátné.

Vnějším vývodem srdce je jazyk.

Jazyk není přímo srostlí se srdcem, ale z dráhy srdce vede odbočka, která prochází přes kořen jazyka. Srdce ovlivňuje funkce jazyka, jeho citlivost rozeznávat chutě a spoluúčast na artikulaci řeči. Čchi zdravého srdce udržuje své dráhy čisté a průchodné a bez překážek proudí k jazyku. Takový jazyk je pak pružný a ohebný, rozlišuje chutě a jasně artikuluje zvuky. Když je srdce nemocné, jeho čchi je slabá, zhoršuje se propojení mezi srdcem a jazykem a to se nutně projeví na funkcích jazyka. Při nedostatku krve a jangu srdce je jazyk měkký a veliký a má bílý povlak. Při vystupování srdečního jangového ohně vzhůru se špička jazyka zbarví do ruda a na jazyku se vytvoří afty. Při blokování krve v srdci se jazyk tmavofialovou barvou, anebo se na něm objeví tečkovité krvácení. Poruchy duševní funkce srdce způsobují neohebnost jazyka a vady řeči a můžou vyvolat i vstup horkosti do osrdečníku.

Citem srdce je radost.

Cit, který se váže na srdce, je radost. Její nadměrnost, nebo nedostatek je odrazem čchi srdce. Při čchi prázdnoty se dostavuje smutek, melancholie. Srdce je uzavřeno do sebe a brání dalšímu výdeji své energie. Přeplněnost srdeční čchi podněcuje radost a rozjásanost a s jejich pomocí se srdce zbavuje nadbytečné energie. Pokud melancholie a radost, které jsou jin-jangovým protikladem citového spojení se srdeční čchi jsou extrémní, trvají často a dlouhou dobu, porušují harmonii srdce, respektive jeho čchi. Stávají se tak příčinami budoucích onemocnění. Kromě těchto však působí na srdce i ostatní emoce. Nevyrovnaný duševní život nejvíce z pěti orgánů cang postihuje právě orgán srdce.

Tekutinou srdce je pot.

Pot je tělesná tekutina, která má společný původ s krví a krev je řízena srdcem. Srdce uschovává uvnitř krev a tekutinu, kterou vysílá na povrch je pot. Spojitost mezi čchi srdce, krví a potem se prolíná v případě nemoci a vzájemně se také mezi sebou ovlivňuje. Například při přílišném pocení to vede i k ubývání krve tekutiny a čchi jinového srdce. V tomto případě se objevuje bušení srdce, protože oslabená jin srdce neovládá dostatečně jeho jangovou složku. Pocení je vyvoláno však zvýšenou aktivitou jangu a silné pocení nakonec vyčerpává i jang a tím způsobuje celkové oslabení srdce. S ohledem na to, že pot a krev mají společný původ, musíme se řídit tím, že u lidí s nedostatkem krve není vhodné používat metody léčení, které vyvolávají pot. Lidem, kteří se často potí, je nevhodné podávat hořké léky a léky suché povahy. Ty poškozují jinovou složku, čili krev srdce.

Další charakteristiky srdce.

Srdce se řadí jako orgán mezi pět jinových orgánů cang. Z hlediska dalších charakteristik je jangové-ohnivé a je přiřazeno k prvku oheň. Jeho jangová čchi ovlivňuje celkový stav jangu v těle a tedy i tepelnou regulaci organizmu. Srdce je náchylné na jankování, to znamená, že se lehce rozpálí a proto nerovnováha srdce vzniká často s přeplněnosti jeho jangu. Náchylné na tuto nerovnováhu bývají více muži, protože svou přirozeností jsou více jangové. Přejangizováním srdce se dá vysvětlit častější výskyt infarktu u mužů než u žen.

Čchi srdce je spjata s čchi léta.

V letním období vrcholí energie prvku oheň, a jelikož srdce náleží k tomuto prvku je nejvíce spojeno právě s tímto ročním obdobím. V tomto období je jeho čchi nejsilnější a nejaktivnější. Na druhé straně se tato souvislost promítá i do chorobných stavů. V létě bývá srdce přejangizováno a je tedy je v tomto období, právě v létě, nejvíce ohroženo. V létě můžeme chodit spát později a vstávat časněji bez viditelné únavy. V mysli nebudeme zbytečně přechovávat hněv, protože duševní stav má odpovídat rozkvetlé přírodě a může volně vystupovat z těla ven. Kdo této letní atmosféře neporozumí, nebo nechce porozumět, poškozuje si tím své srdce, protože není v souladu s přírodou. V tomto případě bude tělo churavět na podzim na horečnatá onemocnění. Protože se z tohoto důvodu nevytvoří dostatečné podmínky pro shromáždění podzimní čchi v těla, budou se nemoci vracet i v zimě. V dalších vztazích v rámci prvku oheň srdce souvisí s jihem, horkem, červenou barvou, pachem spáleniny.

Důsledky tvaru a umístění orgánu srdce.

Z této fyzické záležitosti vyplývají některé duševní a chorobné stavy. Když je srdce malé, jeho čchi je vyrovnaná a vnější škodlivé stavy mu nemohou ublížit, zato velmi snadno může být zraněno zevnitř a to smutkem. Když je srdce velké, tak je to obráceně, smutek mu neublíží, ale vnější činitelé snadno.

Když je srdce umístěno výše než normálně, tak mívá dotyčná osoba dusivý pocit v hrudi. Takový člověk bývá zapomětlivý a těžko se vyjadřuje. Naopak když je srdce nízko, je potom odkryté, a proto vystaveno útokům chladu a člověk s takto umístěným srdcem se dá snadno vystrašit řečmi.

Když je orgán srdce pevný, potom je jeho čchi silná a duch se uschovává uvnitř. Když je však orgán srdce křehký, tak snadno dochází k podněcování srdečního ohně a k nemocem z vnitřní horkosti. Při těchto nemocech ubývají tekutiny z těla.

Když je srdce našikmo, vyvolává to duševní labilitu a takový člověk nemá vlastní pevné názory.

Když je srdce umístěno správně, potom je člověk duševně vyrovnaný a případná škodlivá čchi mu stěží ublíží.

Dodatek, osrdečník.

Osrdečník je blána kolem srdce. Tato blána plní úlohu ochrany srdce a tím zachytává škodlivé činitele jako je horkost, chlad a brání jejich přímému vniknutí do srdce. Srdce jako vládce orgánů a sídlo ducha má v osrdečníku svého ochránce, který jako první zachytává chorobné činitele, disharmonickou čchi, která přichází k srdci. Proto se také říká, že všechna škodlivost, která je v srdci se nachází v jeho obalu a to je osrdečník. S osrdečníkem se v léčení čínskou medicínou setkáváme zřídka a to ve spojitosti s chorobnými stavy způsobenými při narušení duševní funkce srdce, jako je pomatenost, poruchy vědomí, nesouvislé bláznivé řeči. V těchto případech vstoupila horkost do obalu srdce.

 

 

Napsat komentář