Orgán cang, plíce.

Plíce jsou druhý nejhlavnější orgán cang a v čínské terminologii se o nich mluví jako o kancléři. V těle jsou umístěny ze všech orgánů cang na nejvyšším místě a tvoří, jakoby ochranný příkrov nad všemi orgány cang, proto se také někdy nazývají stříška. Co do anatomického tvaru mají šest laloků a dvě ucha, takže osm laloků dohromady. Nemají žádný průchodný otvor, při nádechu se naplní a při výdechu zase vyprazdňují. Z pěti prvků přináležejí ke kovu, v těle řídí čchi a mají přímé spojení s tlustým střevem, pokožkou, ochlupením a nosem.

Plíce řídí čchi.

Plíce jsou hlavním orgánem, který má na starosti výměnu čchi v těle a obhospodařuje její pohyb, což jsou základní a životodárné síly v celém těle. Plíce řídí dýchání čchi, vytváří a ustavičně obnovuje tělesnou čchi. Při nádechu se přijímá do těla tzv. čistá čchi ze vzduchu a při výdechu se vypuzuje kalná čchi, která je již opotřebovaná. Tento proces nazýváme, nahrazování starého, novým. Samotné plíce představují prostředek masivní výměny čchi mezi člověkem a okolím. Podle čínské medicíny však plíce nejsou jediným orgánem, který se podílí na dýchání. K dýchání přispívají také ledviny a tuto práci si rozdělují tak, že plíce řídí vydechování čchi, zatím co fázi nádechu a nasávání čchi mají na starost ledviny. Práce celého dýchacího ústrojí závisí na dobrém stavu plic. Když jsou plíce v dobrém stavu, pak jsou v dobrém stavu i průdušky a průdušnice. Naopak, nedostatečné plnění funkce plic se přenáší i na ně ve formě různých poruch dýchání, kašle, zánětu průdušek, astmatu, dušnosti.

Plíce řídí čchi celého těla.

Tato jejich funkce se projevuje v tom, že plíce podporují, doplňují a regulují čchi všech vnitřních orgánů a tím i celého organizmu. Plíce jsou místem, kde se rodí čchi a ta se vytváří mísením čisté čchi přijímané za vzduchu a esencí, která vzniká při trávení potravy ve slezině a čchi sleziny ji dopravuje nahoru do plic. Místo, kde se obě čchi smíchávají je uprostřed hrudi a nazývá se osnovná čchi. Osnovná čchi ze zdroje svého vzniku vystupuje jednak do hrtanu a touto cestou se podílí na dýchací činnosti plic a druhá cesta je do aorty a krevního oběhu a stává se silou podporující pohyb krve i látkou doplňující krev. Tato čchi se rozptyluje do celého těla, čímž ho vyživuje, zatepluje a přivádí ke všem orgánům stále nové zásoba energie.

Plíce dýcháním udržují v chodu a regulují celý mechanizmus působení čchi v lidském těle. Tento mechanizmus čchi se projevuje pohybem čchi směrem nahoru, dolů, dovnitř a ven. Pravidelné nadechování a vydechování rozhání v těle čerstvou čchi a starou a opotřebovanou z něho vypuzuje ven. Dýchání a řízení čchi jsou dvě na sobě závislé funkce. Jestliže se například z nějakého důvodu oslabí dýchání, bude se souběžně oslabovat i tvorba čchi a doprava čchi v těle a s ní i tvorba a přeprava krve, tekutin, výživy, atd. Postupně se pak budou dostavovat různé následky prázdnoty čchi. Obráceně, z kterékoliv příčiny prázdnoty čchi dojde k oslabení dechové kapacity a činnosti plic.

Plíce řídí pohyb vody.

Plíce se podílejí na pohybu a vylučování tekutin. V tomto smyslu se někdy říká, že plíce jsou horním pramenem vody. S přepravou tekutin v těle souvisí dvě funkce v těle, rozptylování a filtrování. Rozptylováním se tekutiny dostávají v krátkém čase jako rozprášená rosa do celého těla, aby jej svlažovaly, vyživovaly a chránily. Nadbytečná část tekutin se vyloučí z organizmu pocením. Při filtrování zase tekutiny klesají dolů, přitom procházejí proměnou, aby se nakonec činností ledvin a močového měchýře shromáždily a změnily v moč a následně vyloučily mimo tělo.

Tekutiny vstupující do žaludku se jako esenciální čchi dopravují do sleziny, která tuto esenci vrací nahoru do plic a odtud prostupuje do vodních cest, do močového měchýře. Když jsou tyto funkce plic narušeny, nutně se to odrazí na průchodnosti vodních cest a pohybu tekutin. V tomto důsledku může dojít k zahušťování hlenů a vzniku měkkých vodnatých otoků.

Plíce jsou dvorana všech cév.

Chápejme to tak, že všechna krev prochází plícemi a tedy jsou s plícemi spojeny i všechny cévy. A protože jsou plíce z orgánů cang nejvýše, jsou jakoby dvoranou, ke které vzhlíží a směřuje celý krevní oběh. Hlavním orgánem, který řídí krev a žíly je srdce, ale plíce mu jsou nápomocny, protože plíce totiž řídí čchi v celém těle a mezi čchi a krví je velmi těsný vztah. Čchi neustále doplňuje krev a sama naopak potřebuje krev pro své vznikání v těle. Čchi je hybnou silou, která udržuje proudění v cévách. Čchi bez krve by nebyla harmonická a krev bez čchi by se nemohla pohybovat. Plíce spolupracují především se srdcem ve vztahu ke krvi a krevnímu oběhu. Když plíce nedokážou z důvodu své oslabenosti čchi plnit svou úlohu, mohou se objevit chorobné příznaky ve formě dušnosti, bušení srdce, zmodrání rtů a jazyku.

Plíce řídí rozptylování a filtrování.

Tím, že plíce řídí rozptylování, se označuje odstředivý pohyb čchi plic, která se šíří do všech stran. Tato funkce umožňuje rozvádění čchi a krve a výživné esence z potravy, dále i tělesných tekutin do všech částí těla, aby tělo svlažovaly a vyživovaly. Pomocí odstředivého pohybu se vypuzuje opotřebovaná kalná čchi, která je z celého těla sváděna drahami i cévami do plic. Část z ní vydechujeme nosem i pokožkou ven. Současně místo vydechované čchi, plíce nasávají čistou čchi zvenčí a dopravují na povrch těla tzv. ochrannou čchi, která tělo chrání před vnějšími vlivy a zatepluje ho. Současně s těmito úkony otevírá a zavírá potní otvory a tím reguluje vylučování potu. Když je rozptylovací funkce plic narušena, dochází k těmto chorobným stavům, vysychání pokožky a ochlupení, záducha, dýchavičnost, zahušťování hlenů.

Funkce řízení filtrování vyjadřuje několik činností plic. Pročišťovat a klesat dolů, je schopnost plic vytlačovat a vypuzovat ze sebe co do nich nepatří a tím vykovávat samoočistnou kůru, udržovat čistotu a průchodnost celého dýchacího systému a bránit tekutinám, hlenům, aby se v něm nezahušťovaly a nesrážely. Klesání dolů souvisí se třemi činnostmi. Za prvé, vdechovaná čchi zvenčí sestupuje v těle směrem dolů a spojuje se čchi ledvin. Tím se zabezpečuje pravidelné a hluboké dýchání, střídání nádechů a výdechů. Za druhé, spolu s čchi plic klesají dolů i tekutiny, které procházejí proměnou a jejich nepotřebná část se nakonec shromažďuje v nejnižším místě a to je močový měchýř. Odtud je vylučována ven ve formě moči. Za třetí, klesání plicní čchi umožňuje to, aby spolu s ní prosakovala dolů i esence potravy, kterou do plic vysílá slezina a kromě toho zabezpečuje i sestupný pohyb zbytků potravy ve střevním traktu. Při poruše filtrovací funkce plic nastanou chorobné příznaky, srážení hlenů v plicích a následný silný kašel, obrácení toku čchi do protisměru a tím vznikne dušnost a lapání dechu, překážky v sestupu tekutina z toho vyplývají poruchy močení, těstovité otoky, zácpa.

Tyto dva procesy, rozptylování a filtrování se vzájemně ovlivňují a podmiňují. Čchi může volně prostupovat tělem a krev, tekutiny a potrava se v těle pohybují bez překážek. Když jsou tyto dvě funkce bez poruch, tak organizmus pracuje bez závad. V opačném případě, poruchy v rozptylování se projeví kašlem a poruchy filtrování jsou provázeny obrácením toku čchi a z toho plyne dušnost.

Plíce mají na starost regulaci.

Plíce zodpovídají za celkový chod organizmu a řídí čchi. Když je čchi harmonická, potom nemůže dojít k tomu, aby výživa, ochrana a orgány cang a fu nebyly správně regulovány.

Plíce regulují dýchání, tj. výměna staré čchi za novou. Dále plíce regulují mechanizmus působení čchi v těle, tj. přívod čchi k orgánům a ostatním částem těla. Plíce společně se srdcem regulují oběh krve a s ním i oběh výživy a ochrany. Plíce regulují pohyb, přeměnu a vylučování tekutin.

Plíce řídí pokožku a ochlupení.

Spojení mezi plícemi a povrchem těla souvisí s rozptylovací funkcí. Je to právě čchi plic, která dopravuje směrem k povrchu výživu, tekutiny, krev. Díky tomu je pokožka správně vyživována, prokrvena, pružná a přiměřeně vlhká. Pokud je pokožka v optimálním stavu, dokáže tělo chránit před vnějšími vlivy a tvoří jakousi hraniční plochu pro pohyb směrem dovnitř a ven. Pokud jsou plíce zdravé, tak se to na fyzickém stavu těla projevuje silnou ochrannou čchi, která zajišťuje obranyschopnost organizmu. Když je čchi plic oslabena, tak se mění vlastnosti kůže a ochlupení k horšímu, narušuje se regulace potních žláz a otvorů a snižuje se celková odolnost organizmu. Škodlivé činitelé působící na tělo z vnějšku pak snadněji pronikají do pokožky, čímž blokují rozptylovací funkce plic a zpětně poškozují plíce a oslabují ochrannou čchi. Zárodky mnoha onemocnění vznikají nejdříve v pokožce a jejím ochlupení. Škodlivost z vnějšku, má snahu proniknou dovnitř, a proto se štěrbinky v pokožce roztáhnou a škodlivost proniká dále do těla a usadí se v síti kanálků čchi. Když v nich setrvává delší dobu, proniká dále do drah čchi. Jestliže se i těchto drahách usadí a není odstraněna, vniká ještě hlouběji, do dutých orgánů a shromažďuje se ve střevech a v žaludku.

Druhá důležitá spojitost mezi plícemi a pokožkou souvisí s dýcháním. Čchi plic, je rozprašována jako rosa směrem ven a proniká přes pokožku na povrch těla, kde doplňuje ochrannou čchi. Pohyb čchi probíhá i opačným směrem, přes kůži dovnitř organizmu. Společně s plícemi tedy dýchá i organizmus celým povrchem těla. Hlavními místy výměny čchi jsou potní otvory. Svým otvíráním a zavíráním, které je řízeno plícemi, plní kromě vylučování potu, také takovou funkce, že jimi proniká čchi směrem dovnitř i ven. Touto činností se také reguluje teplota těla.

Pokud vznikne nedostatečnost plic, bude se projevovat jako oslabenost povrchu těla, bude vznikat samovolné pocení, oslabování dechu, vysušování pleti. Může však dojít k chorobným procesům působícím opačným směrem a to, že se potní otvory pod tlakem vnějšího působení ucpou, což povede k blokaci plic, dušnosti a neschopnosti se vypotit.

Vývodem plic je nos.

Plíce prostřednictvím své čchi  jsou přímo spojeny s nosem, s vnějším prostředím. Kromě toho, že se nos podílí na dýchání, má ještě další úkol, rozlišovat čichové vjemy. Pokud jsou plíce v harmonii, čichové spektrum na vůně a pachy je velké.

Z druhé strany, v případě chorobných stavů, je nos společně s ústy dost rozměrným otvorem, aby přes ně mohlo dojít přes průdušnice k napadení plic chorobou z vnějšku. Po vniknutí do dýchacího ústrojí se zahrazuje a zbrzďuje tok čchi a proto se zpomalí i pohyb hlenů. Ty se srážejí, ucpává se nos a ztrácí se čichové schopnosti doprovázené kašlem. Plíce se tak snaží zavit vzniklých překážek. Podobné příznaky mohou vyvolat i vnitřní příčiny, kdy plíce trpí prázdnotou čchi. Časté napadání plic zvenčí vede k jejich oslabování a tato oslabenost zase usnadňuje další vstup nových činitelů. Chorobné stavy nosu, jako ucpávání nosních dutin, zahlenění, ztráta čichu je připisováno disharmonii plicní čchi a proto, když budeme tyto choroby chtít odstranit, tak léčíme plíce.

Plíce řídí hlas.

Hlas vzniká s pomocí čchi, která proudí skrze řečové orgány a rozechvívá hlasivky. Je to jednak čchi plic, jež prochází hrdlem a podílí se na vytváření zvuku, ale také čchi ledvin, jejichž odbočka vede přes hrdlo, ke kořenu jazyku. Tento podíl na tvorbě hlasu je také vyjádřen tak, že plíce jsou branou hlasu a ledviny jsou kořenem hlasu. Taková zajímavost k ledvinám je, že se v ledvinách uchovává esence pohlavní síly, která dozrává v období dospívání do plné výše. Právě v tomto období člověku sílí a mutuje hlas. Harmonická čchi plic dělá zvučný a jasný hlas. Při prázdnotě plic je hlas tichý, slabí, anebo se úplně ztrácí. Při přeplněnosti plic je drsný a silný a i v tomto případě může někdy dojít ke ztrátě hlasu, který se může přeměnit na sípavý až nezřetelný.

Citem plic je zármutek.

Z pěti základních emocí, které jsou projevem pěti orgánů cang se k plícím váže zármutek a žal. Oba tyto city jsou negativní povahy, protože jejich projev vede k vyčerpávání a ubývání čchi plic. Jelikož jsou plíce řídícím orgánem čchi celého těla, tak časté navozování těchto emocí povede k oslabování plic a postupně i k chřadnutí celého organizmu. Současně platí i obrácená závislost, že jedinec s vrozenou slabostí plic, bude ve svém životě náchylný k většímu pocitu zármutku a žalu.

Tekutinou plic jsou hleny.

Nos je vnějším vývodem plic a hleny mají za úkol zvlhčovat nosní dutinu. To znamená, že jejich množství, vlastnosti, pohyb závisí na kvalitě plicní čchi. Podle změn hlenů se dá rozpoznat, o jaké poruchy v činnosti plic došlo. Když jsou plíce napadeny např. větným chladem, z nosu tečou vodnaté světlé hleny, když dojde k napadení větrnou horkostí, hleny jsou husté a tmavší. Při zvýšené suchosti plic je v nose málo hlenů, nebo chybějí vůbec. Když je čchi prázdná, může docházet k zanášení nosních dírek a čelních dutin, protože oslabená čchi, oslabený jang je nedokáže udržet v patřičném pohybu a v řídké konzistenci. Začínají převažovat jinové tendence, usazování, zahušťování, nehybnost.

Plíce jsou stříškou orgánů cang. Toto je dáno polohou plic v těle. Leží nejvýše z pěti orgánů cang a rozkládají se nad nimi jako stříška. Plíce jsou k vnějším škodlivým činitelům, větru, chladu, horku, vlhku a suchu nejčastěji napadeným orgánem. Citlivé jsou nejvíce, na chlad a horko, které po vniknutí do plic blokují jejich rozptylovací funkci.

Čchi plic je spjatá s čchi podzimu.

Plíce patří k prvku kov a jejich ročním obdobím je podzim, kdy mají nejsilnější čchi. Z druhé strany sucho, které je atmosférou podzimu, bude plíce právě nejvíce poškozovat v této roční době. Bude způsobovat vysychání jinových, tekutých složek v plicích, což způsobí suchý kašel, vysychání pleti, sucho v ústech i v nose. Proto přizpůsobíme svůj životní styl k zákonitostem podzimu. Příroda již nebují, ale dozrává a naplňuje se, utišuje se. V tomto období chodíme spávat časněji a také si déle pospíme.  Tím si zabezpečíme duševní klid a zmírníme vliv ostrého podzimního vzduchu. Účelem je shromažďovat duševní energii, aby se nám zachovala čistá čchi plic. To odpovídá podzimní atmosféře. Kdo se těmto zákonům protiví a poškozuje si na podzim plíce, protože si nevytvoří dostatečné zásoby energie, může v zimě trpět na průjmová onemocnění.

Plíce reprezentují kov, dále souvisí se západem, suchem, bílou barvou, pachem zatuchliny, atd. Západ rodí suchost, suchost rodí kov, kov rodí pálivost, pálivost rodí plíce, plíce rodí pokožku a ochlupení, pokožka a ochlupení rodí ledviny, a plíce řídí nos.

Důsledky tvaru a umístění orgánu plic.

Když jsou plíce malé, jejich čchi je vyrovnaná, nepotřebujeme mnoho pít a takový člověk nemívá nemoci spojené s dýcháním. Jsou-li plíce velké, musíme více pít a takový člověk je náchylný na dušnost a vystupováním čchi do protisměru. Když jsou plíce umístěny vysoko, jejich čchi vystupuje vzhůru a máme potíže s dechem a kašlem. Jsou-li plíce nízko, tlačí na žaludeční vchod a na játra. Z tohoto důvodu nás pobolívá pod žebry. Když orgán plic je pevný, takový člověk nemívá nemoci spojené s kašlem a vystupováním čchi plic do protisměru. Je-li orgán plic křehký, snadno v něm dochází k ubývání tekutin a z toho důvodu k nárůstu horkosti, což se projevuje potížemi s dýcháním a krvácením z nosu. Když jsou plíce našikmo, potom bývají bolesti na některém boku hrudi.

Když jsou plíce ve správné poloze v těle, potom je jejich čchi vyrovnaná a škodlivost jim jenom stěží dokáže ublížit.

 

Napsat komentář