Zvláštní orgán fu, mozek

Orgán je umístěn v lebce, vzadu je spojen s míchou, která je uložena v páteři. Spjatost tohoto orgánu s myšlením je v klasické čínské medicíně známa, ale je chápána jinak, než ji známe v současné době. Člověk není považován jako původce myšlení, ale jako dokonalý výtvor čchi jin-jangu v němž se projevuje nejvyšší kvalita vědomí a ducha. Tento duch je prvopočáteční kosmický jang, který vychází z prahu zrození vesmíru jako součást prvotní čchi a je uložen v mozku. V tomto kosmickém duchu je také obsažen jakýsi druhotný duch, který vytváří v člověku také kosmické vědomí a je rozložen v srdci a dalších orgánech, kde je součástí jangové čchi. Protože jang vystupuje přirozenou cestou nahoru a hlava náleží k nebesům, tedy k jangu, stává se hlava shromaždištěm všeho jangu. Je to místo, kde se koncentruje duchovně působící složka životní síly. Duch člověka je umístěn v srdci, ale také víme, že esence srdce je závislá na esenci ledvin. Přesto však hlavní skladiště prvopočátečního ducha je mozek.

Duchovní energie vázané na orgán mozku vytvářejí psychiku a vědomí, ale jsou neustále podporovány také čchi, která je vytvářena z potravy. Mozek je sídlem intelektu a ovlivňuje celý organizmus. Je provázen psychikou a vědomím, které se také projevují za podpory činnosti čchi do celého těla.  Mozek je spojen i s růstem jedince a vývojem jeho psychických zdatností. Mozek je svázán s myšlením, i když není považován za jediné psychické centrum v těle a za původce myšlení. Psychický a zdravotní stav člověka je závislý na funkci řízení intelektu. V případě, že jedinec uvažuje jasně, má dobrou paměť, duševně je vyrovnaný a zřetelně formuluje myšlenky, tak toto spojení není narušeno. V opačném případě se objevují chorobné stavy z plnosti. Ty se projevují jako duševní pomatenost, nesouvislé řeči, prudké a neklidné pohyby, pobíhání, bláznivé vykřikování, vyzpěvování, nepříčetné nadávání a případně i strhávání šatů z těla. Při chorobných stavech z prázdnoty se objevuje apatie, snížená chápavost, špatná paměť, celková malátnost, závratě, hučení v uších, bezvládnost končetin.

Mozek řídí činnost smyslových orgánů.

Podle skutečnosti, že smyslové orgány jsou vývody čchi pěti orgánů cang a jsou těmito orgány ovládány je zřejmé, ale se také jedná o propojenosti těchto orgánů s mozkem. Pět smyslů je umístěných v horní části těla. Co vchází ušima, očima, ústy a nosem je nejblíže mozku, proto mozek přijímá tyto vjemy a vnímá je, vysílá a uchovává. Zvuky, které procházejí ušima, se dostávají do mozku. Pokud je čchi mozku prázdná, mozek se zmenšuje a čchi mozku není ve spojení s čchi ušních otvorů. Z tohoto důvodu dochází k hučení v uších z prázdnoty. Pokud jsou zahrazeny cesty mezi otvory uší a mozkem, pak dochází k hučení v uších z plnosti. Oči jsou spojeny očními nervy s mozkem a viditelné věci jimi prochází do mozku. Nos je propojen s mozkem a opět pociťované vůně a pachy se sbíhají do mozku. Na funkci řízení smyslů závisí stav smyslových orgánů. Jestliže dojde k poruše z plnosti, nebo prázdnoty, smysly ztrácejí citlivost a bystrost.

Vztah mozku k pěti orgánům cang.

Tento vztah můžeme považovat, jako rozložení psychiky do mozku a do pěti cangů, které tvoří hlavní centra duševního a citového života. Z nich nejtěsnější vazbu s mozkem mají srdce, játra a především ledviny.

Spojení srdce a mozku, jejich čchi, je součásti procesu myšlení. Při myšlení, čchi srdce proniká nahoru do mozku a když je dřeň mozku v plnosti, potom se snadno tvoří myšlenky. Přílišné myšlení zase se projevuje tak, že oheň srdce ozařuje mozek a tvoří se závratě, máme rozmazané vidění, ozývá se hučení v uších a dochází k poškozování dřeně.

Játra řídí vnitřní průchodnost a tím zasahují do regulování celkového duševního rozpoložení. Kromě toho spolu s mozkem ovlivňují stav zraku. Při poruše zraku, při dvojitém vidění se nemusí jednat o nadbytek čchi jater, ale o nedostatek čchi mozku. Spojnice očí, oční nervy směrem dolů souvisejí s játry, směrem nahoru s mozkem. V případě, že mozek nemá dostatek čchi, odráží se to i na čchi jater. Když čchi jater je prázdná, tak nedokáže udržet spojením s mozkem a čchi těchto orgánů proto vnímá vnější věci odděleně a vzniká zdvojené vidění.

Vazba ledvin a mozku je daná faktem, že z esence uschované v ledvinách se utváří dřeň, která představuje stavební hmotu mozku. Z její akumulace se mozek dotváří v průběhu celého života.

Funkce mozku, ať se týkají vědomí, intelektu, řízení smyslových orgánů závisí na tom, jak pracují orgány cang. Při chorobných stavech, kdy hleny zabloudily do otvoru srdce, nebo oheň hlenů zneklidňuje srdce, nebo horkost vstoupila do obalu srdce, nebo dochází k sálání jaterního ohně vzhůru, nebo dochází k zahrazování a srážení jaterní čchi, nebo z nedostatečné esence ledvin atd. To vše může vést i k určitým poruchám psychiky nebo k poruchám smyslových orgánů. Na těle se to projevuje tak, že vznikají závratě, výpadky vědomí, hučení v uších, dochází ke zhoršování paměti, máme noční můry. Při léčení takových stavů se podle příznaků soustředíme na příslušné orgány cang, které ovlivňují tyto stavy. Použijeme různé metody na zlepšení chorobného stavu, jako doplnění esence, vypouštění ohně, pročištění srdce atd.

 

Napsat komentář