Vztahy mezi plícemi a ostatními orgány cang

Vztahy mezi plícemi a slezinou.

Plíce řídí dýchání a čchi celého těla, a také pohyb vody. Slezina má podíl na tvorbě čchi a přeměně a přepravě tekutin. Vztah mezi těmito orgány je hlavně v oblasti vztahů mezi čchi a tělesnými tekutinami.

Řízení tvorby čchi vzniká v plicích v procesu dýchání, kdy nabírají čistou čchi z vnějšího prostředí a k této čchi se připojuje čchi z potravy. Obě čchi se v plicích smíchávají a dochází k jin-jangové energii. Dále slezina proměňuje část potravy na čchi, ale aby se tato esence dostala do celého organizmu, k tomu je třeba podpory plic, které uplatňují svojí funkci rozptylování a tím roznáší čchi po těle. Plíce však potřebují ke své činnosti také dostatek tekutin a tuto podporu získají od sleziny, která se podílí na transformaci a přepravě tekutin. Pramení to ze vztahu, země rodí kov. Síla nebo slabost čchi plic a tedy i celého těla, se do značné míry odvíjí od stavu sleziny. Prázdnota sleziny má za následek i oslabení čchi plic. Na zdravotním stavu se to projeví, jako celková tělesná únava a slabost, nadýmání, vodnatá stolice, kašel, potíže s dechem.

Řízení přeměny a přeprava tekutin probíhá tak, že slezina transformuje požitou tekutou stravu na tělesné tekutiny, které pak přepravuje nahoru do plic. Působením rozptylovací funkce se vodní esence dostává do organizmu a část z ní klesá do močového měchýře. I tento proces je závislý na bezchybném chodu obou orgánů. Onemocněním kteréhokoliv z nich, je příčinou narušení vodního hospodářství v těle. Například prázdnota čchi sleziny způsobí, že tekutiny v těle stagnují, srážejí se a nekolují plynule v těle. To vede k dušnosti, kašli, dávení se z důvodu tvorby hlenů. Tento vztah můžeme charakterizovat tak, že slezina je zdrojem tvorby a plíce jsou nádobou, která hleny skladuje. Prázdnota čchi plic zase oslabí jejich funkci rozptylování a filtrování, to zhorší však i podmínky pro slezinu v transformaci tekutin. Tím je slezina oslabována, což vede ke stagnaci tekutin v oblasti středního zářiče čímž je nerušena transformační funkce sleziny, protože slezina nesnáší vlhkost.

Vztahy mezi plícemi a játry.

Plíce řídí klesání čchi v těle a játra zase řídí její vzestup. Tím jsou zabezpečeny podmínky mechanizmu čchi a také dobré podmínky pro kolování čchi a krve. Pohyb mechanizmu čchi z pozice plic, které přináleží k hornímu zářiči jsou svoji povahou jin v jangu. Jejich čchi klesá a vytváří hlavní sílu v mechanizmu čchi v rámci celkového klesání této síly. Játra patří ke spodnímu zářiči a svojí povahou jsou jang v jin. Jejich čchi vystupuje nahoru a v mechanizmu čchi představují játra hlavní sílu, která zajišťuje celkový vzestup čchi v těle. Podle zákonitosti jin-jangu platí, že jangová čchi řízená játry stoupá v levé polovina těla a jinová čchi řízená plícemi klesá v pravé polovině těla. Toto klesání a stoupání zajišťuje neustálou výměnu jin a jangu v horní a spodní části těla.

Cirkulace krve a čchi je řízena plícemi, játra zase uchovávají krev a regulují její množství v těle. Aby plíce mohly řídit čchi, musí být dostatečně vyživovány krví. Aby játra mohla dopravovat krev, musí mít podporu hybné síly čchi. Čchi krve je řízena především srdcem, ale pro její nerušený běh je nutná součinnost plic a jater.

Chorobné poruchy, při zahrazení čchi jater je akumulací jejich čchi vyvolávána horkost, je to oheň, jež vystupuje vzhůru a vysušuje vlhkost v plicích. To je vztah, kdy oheň dřeva trestá kov. Tělesné příznaky jsou bolest pod žebry, kašel, až vykašlávání krvavých hlenů. Podobné příznaky nastávají i z důvodu narušení rozptylovací a filtrační funkce plic, kdy prvopočátek je však v narušení průchodnosti funkce jater z důvodu zahrazování jaterní čchi.

Vztahy mezi plícemi a ledvinami.

Plíce jsou horním pramenem vody a řídí vydechování čchi, zatímco ledviny řídí vodu a její nasávání čchi. Vztahy těchto orgánů se týkají tělesných tekutin. V tomto případě platí, že kov rodí vodu a voda svlažuje kov.

Plíce jsou orgán, který, řídí dýchání, to znamená výměnu vnitřní a vnější čchi. Aby však plíce dobře pracovaly, tak k této činnosti potřebují dobrou funkci ledvin, jež se na tom podílejí při nádechu, nabírání čchi. Čistá čchi z plic musí v těle sestoupit až do ledvin a k tomu je třeba aby čchi ledvin byla vyvážená a dostatečně silná a potom i dýchání je pravidelné a hluboké, podle rčení, plíce jsou hospodářem čchi a ledviny jsou kořenem čchi. Oslabenost ledvin způsobuje dýchací problémy charakteristické tím, že nádechová fáze je kratší než výdechová. Podobné problémy s dýcháním se projeví i při oslabenosti plic a navíc oslabenost plic vede k prázdnotě ledvin.

Spolupráce plic a ledvin při zpracování vody je při přeměňování a distribuci vody v organizmu přirovnávána ke vztahu kořenů a koruny stromů. Plíce působící svojí rozptylovací a filtrovací funkcí rozesílají transformovanou vodu po těle a část z ní kalné, klesá do ledvin a potom do močového měchýře a nakonec z těla ven. Naopak čisté se vrací do plic a je jimi rozprašováno jako rosa po těle. Tímto procesem je udržována vodní bilance organizmu a potřebný koloběh vody v těle. Oslabením některého orgánu, buď plic, nebo ledvin vznikají chorobné poruchy ve formě vodnatých opuchlin, zaražení močení a vodnatelnost.

Jin ledvin představuje základ všech jinových tekutých složek v organizmu. Jinová složka sama však také musí být ustavičně doplňována což dostává od plic jejich filtrační a rozptylovací funkcí. Plíce tedy zavlažují ledviny a ledviny zpětně zavlažují plíce. Tento vztah nazýváme, kov může rodit vodu a voda může svlažovat kov. V tomto vztahu chorobné stavy vznikají z nedostatku jinu u jednoho nebo obou orgánů. Projevují se suchým kašlem, suchem v krku, horečkami a pocením, rudým jazykem bez povlaku, ochablostí v pasu a kolenou, u žen menstruačními problémy, u mužů polucí.

 

 

Napsat komentář